E*forum 2018 E-kniha

Ročenka E*forum 2018 dokumentuje kontinuální snahu zřetelně, svébytnou a přístupnou
formou nabídnout živý a otevřený prostor – mimo konvencionalizovaný „provoz“ – pro
literárněhistorické kritické čtení, názory a inspirace. Soubor je řazen chronologicky, podle
data prvního zveřejnění, nejprve v řadě české (existuje-li německý ekvivalent, značíme cz/de),
poté v německé; texty byly pro přítomné knižní vydání přehlédnuty, text sjednocen
v interpunkci a po stránce pravopisné. Kniha je doplněna seznamem recenzovaných knih,
medailony autorů a opatřena jmenným heslářem.

Zařazené texty se podílejí na realizaci zastřešujícího plánu: usilovat o pokud možno
soustavnou reflexi novějších počinů v uvažování o německé kultuře české provenience
a dalších aspektech dějin česko-německých vztahů, kontaktů i konfliktů, a to nejen
v perspektivě literárněhistorické (jež nicméně převažuje), nýbrž i v jiných – jazykových,
uměleckých, politických či obecně historiografických – českých i přeshraničních,
středoevropských i širších souvislostech.

E*forum(cz) 2018
Bohemistickou část E*fora – zahrnující původní autorské příspěvky a edice připomínající
starší práce – redakčně zajišťovali Luboš Merhaut, Marie Škarpová a Michal Topor. V roce
2018 obsahuje pětadvacet příspěvků, které byly publikovány průběžně v zásadě
ve čtrnáctidenních intervalech.
Na tematický rozsah soustředěných bohemistických příspěvků upozorňují předmětový
ukazatel a jmenný heslář v závěru knihy, nabízející rovněž možné směry čtení. V různorodých
liniích se prostupují a doplňují hlediska informativní a kriticky hodnotící či interpretačně
shrnující. Primární literárněhistorickou látku a perspektivu rozšiřují vztahy literatury
a společenského a kulturního kontextu i vazby mezioborové. Období starší literatury (do 18.
století) se věnovali vedle Marie Škarpové též Vojtěch Bažant, Martina Dragonová, Jakub
Ivánek, Jan Malura a Kateřina Smyčková. O novějších literárně-bohemistických tématech
psali Jiří Brabec, Libuše Heczková, Jiří Hubáček, Milan Jankovič, Luboš Merhaut,
opakovaně Jiří Opelík, Tereza Šnellerová a Michal Topor. Osobnost Oldřicha Krále
připomněla Miriam Löwensteinová.
Texty avizované slovem „napsal“, resp. „odpověděl“ připomínají prostřednictvím starších
prací vybrané osobnosti české literatury, literárního dějepisectví a literární kritiky, především
v jubilejních chvílích nebo u příležitosti specifických edičních či projektových aktivit IPSL:
Emila Saudka, F. X. Šaldu a T. G. Masaryka i jejich vztah v reflexích Roberta Konečného a
Václava Černého; z Týneckých listů zprostředkovalo E*forum aktuálně rozhovor Petra
Hanušky s Jiřím Opelíkem. Tyto příspěvky edičně připravili Luboš Merhaut a Michal Topor.

E*forum(de) 2018
Germanobohemistické příspěvky E*fora, vycházející paralelně česky a německy, vydává
Institut pro studium literatury ve spolupráci s Centrem Kurta Krolopa pro německou
literaturu v Čechách (při Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy).
Na redakční přípravě se v roce 2018 podíleli Václav Petrbok, Lucie Merhautová, Václav
Maidl, Petra Knápková a Michal Topor, za CKK Manfred Weinberg a Štěpán Zbytovský.
Pozornost tak byla věnována řadě monografií a edic pohybujících se v těchto oblastech.

Pojednány byly svazek zpřístupňující korespondenci mezi Friedriechem Torbergem a Hugo
Haasem, sborník Der Erste Weltkrieg auf dem deutsch-europäischen Literaturfeld a další
kolektivně založené monografie (o Franzi Spundovi, E. E. Kischovi, Hansi Natonkovi, Berthě
von Suttner, Anně Seghers a Lence Rainerové, Paulu Adlerovi, Marii Stoně), dále biografie
Marie Ebner von Eschenbach, soubor studií Stefana Simoneka Von Lenau zu „Laibach“.
Beiträge zu einer Kulturgeschichte Mitteleuropas, knižní překlad básní Victora Hadwigera
(vybavenému doprovodnými komentáři), monografie Marka Nekuly (o „panteonu“ v české
literatuře a kultuře, resp. o Franzi Kafkovi). Zhodnocení se dostalo knize Pietera Judsona The
Habsburg Empire: A New History, překladové edici reportáží Wenzela Jaksche, sborníkům
Neviditelná loajalita? a Neue Bienen fremder Literaturen, kolektivní monografii
Deutschlernen „von unten“. Böhmakeln a Kuchldeutsch, edici Gartenschönheit oder Die
Zerstörung von Mitteleuropa: Sidonie Nádherny – Briefe an Václav Wagner (1942–1949)
a komentovanému výboru z próz Karla Klostermanna.Výkonů na poli dějepisu výtvarného
umění se dotkly příspěvky soustředěné ke knize Evelyn Reitz Discordia Concors. Zkušenost
kulturní odlišnosti a vytváření estetické jednoty v pražském umění kolem roku 1600
či katalogu k výstavě Josef Führich 1800–1876: Z Chrastavy do Vídně.

Rubrika Napsali… v průběhu roku přinesla několik vybraných starších textů: článek Petera
Demetze K pojmu sudetská literatura (před deseti lety publikovaný Vilémem Prečanem
v knize Hluboká stopa. Nezávislá revue Skutečnost 1949–1953), recenzi, jíž se Walther Victor
v listopadu 1937 vyrovnal s románem Ludwiga Windera Der Thronfolger (Následník trůnu),
dvojici ukázek z publicistického díla Ferdinanda Demla a Julia Madera (důležitých
spolupracovníků pražského časopisu Die Wahrheit) a stať Vojtěcha Jiráta Písemnictví
československých Němců z kompendia Dvacáté století. Co dalo lidstvu. Výsledky práce
lidstva XX. věku (1934); pro ročenku byla – jako bonus – připravena a do češtiny přeložena
čtveřice textů germanisty a výtvarného kritika Richarda Messera.

Ke skupině tradičních autorů, rekrutujících se převážně z redakčního kruhu E*fora, se přidali
Jitka Ludvová, Aleš Urválek, Ingeborg Fialová-Fürstová, Ladislav Futtera, Radek Malý, Luis
Carlos Cuevas, Martin Hořák, Adéla Rossípalová, Lena Dorn, Konstantin Kountouroyanis,
Jan Mareš, Radka Šustrová, Martina Niedhammer, Markéta Balcarová, Agnes Kim a Jozo
Džambo.

Sdílet