Sezóna ticha E-kniha

V první řadě musím moc pochválit autora. Od první knihy se obrovsky posunul a co je mi velmi sympatické, tak si bere kritiku k srdci a hodně na sobě pracuje. Třetí díl série s komisařem Carlem Dawsonem. Děj se odehrává v mrazivém městečku Ravenscroftu a jeho okolí. Sníh, mráz a nízké teploty tady však komisaře budou trápit nejméně. V tomto městečku mizí lidé, převážně cizinci. Mezi pohřešovanými jsou také novinářka Amy Carterová a její kolega Alex Hart.  Do děje vstupují mniši, různé kulty, děsivá tajemství, která zasahují do let dávno minulých, než by se na první pohled mohlo zdát. Místní mají podezření na legendu Havraního krále a stopy tomu ze začátku napovídají. Třetí díl je také opět trochu z nádechem hororu, ale spíše bych zařadila jako Mystery Thiller. Příběh se pěkně rozplétá a na konci graduje do velkého finiše. Jak už známe autora z minulých knih, příběhy opět skvěle doprovází jeho AI ilustrace, které jsou velmi povedené.

3,5 * „Legenda je příběh, který si lidé vyprávějí u ohně, aby lépe usnuli. Ale varování je něco, co si předávají, aby se ráno vůbec probudili.“ Tretí prípad komisára Carla Dawsona nás zavedie do mestečka Ravenscroft počas treskúcej zimy v januári 1993, kde vyšetruje zmiznutie investigatívnej novinárky Amy Carterovej a bývalého policajta Alexa Harta. Amy prišla natočiť senzačné video o miestnych záhadách, no obaja zmiznú bez stopy. Nejde pritom o prvý prípad zmiznutia, v okolí už boli nájdené telá a Carl postupne rozplieta čoraz temnejší prípad. „Snažil se v tom udělat pořádek, ale bylo to, jako snažit se rozmotat klubko ostnatého drátu.“ Na knihách Lukáša Kosařa mám rád predovšetkým prostredie. Autor nás aj tentoraz zavedie na rôzne miesta. Či už ide o samotnú dedinu Ravenscroft, opátstvo Blackmoor alebo hrad týčiaci sa nad dedinou, ktorý je sídlom podivnej rodiny Ashworthovcov. Nad príbehom sa navyše vznáša legenda o Havranom kráľovi, bytosti, ktorá v ľuďoch vyvoláva strach a rešpekt. „Říká se mu Havraní král. Není člověk, ani zvíře. Je stín mezi stromy, něco, co vidíte jen koutkem oka. Neslyšíte ho přijít, pouze prasknutí větve za zády, když už je pozdě. Prý chrání les a trestá každého, kdo ho naruší. Občas nechává stopy, například těla roztrhaná na cáry.“ Husté sneženie, opustené cesty a chladné prostredie vytvárajú od začiatku veľmi silnú, tajomnú a miestami až gotickú atmosféru. Napriek tomu sa priznám, že tento diel ma bavil zatiaľ najmenej. Samotný Carl Dawson mi tentoraz miestami liezol na nervy – či už svojím správaním, prístupom alebo miestami až superhrdinstvom. Možno by bolo vhodnejšie, keby komisár na tieto nebezpečné miesta nebol vysielaný sám, ale dostal aj výraznejšiu posilu. Sezóna ticha je oproti predchádzajúcim dielom hororovejšia a aj keď vo mne nevyvolala až také zimomriavky, stále ide o napínavé a pútavé čítanie. Menšiu výhradu mám aj k ilustráciám v knihe. Namiesto obrázkov lokalít by ma viac potešili ilustrácie konkrétnych scén alebo situácií, ktoré Dawson počas vyšetrovania zažíva. Ak máte radi mysteriózne thrillery s temnou atmosférou, legendami a vyšetrovaním nevysvetliteľných javov, táto séria určite stojí za pozornosť. Odporúčam však začať od prvého dielu. Za oslovenie a e-knihu ďakujem autorovi. „On není člověk. Je duch tohodle místa, hlad lesa, vztek hor. Je starý jako skála pod námi a pamatuje si, když tu žádní lidé nebyli. A ano, skutečně se mu říká Havraní král, protože jeho pravé jméno nikdo nezná.“ „Vždycky jde o něco víc... O nějaký vyšší princip. Rituál. Hru. A když dojdou logická vysvětlení, je třeba se podívat do těch nelogických.“ „Strach je mapa... Ukazuje, kde jsou v krajině ukryté děsy.“ „Tenhle svět je plný věcí, o kterých lidé nemají vědět. Je to tak lepší.“

Sezóna ticha je již třetí kniha s komisařem Carlem Dawsonem, kterou jsem měla možnost si přečíst a musím říct, že se mi líbila zatím nejvíc. V prvním díle (Severní úsvit) mě zaujal příběh, ale dialogy byly kostrbaté. Ve druhém díle (Šarlatový příliv) se autor v dialozích o něco zlepšil, ale i když byl příběh poutavý, bylo tam na mě možná až moc mystična. V Sezóně ticha jakoby se spojily lepší poloviny z obou předchozích dílů - dialogy jsou mnohem přirozenější a příběh dokáže zaujmout vlastně už na prvních stránkách, kdy Carl uvízne ve sněhové bouři a zabloudí do chatrče jednoho místního samotáře. Tam začíná být jasné, že to co se děje kolem Ravenscroftu není úplně racionálně vysvětlitelné a přesně zapadá do Carlova okrsku nazvaného “Paranormálně - okultní oddělení pro nevysvětlitelné případy a vraždy”. Stejně jako v Šarlatovém přílivu i zde musím vyzdvihnout autorovu fantazii v pojmenovávání různých míst (Whispering pines, Ravenscroft, Blackmoor, Emberfell, Emerald Lodge…) dodávalo to příběhu tu správnou atmosféru. Taky se mi líbí, že hlavní postava není popisována jako superhrdina, je to zkrátka obyčejný člověk, který musí spát a jíst… Takže jo, pokud máte rádi staré detektivky s kapkou okultismu, tak si Sezónu ticha připište na seznam. Hodnotím 85%