Poháry touhy

Kniha mě dle očekávání nezklamala, krásně plynule se četla, příběh se mi opět moc líbil (jako všechny knihy této české autorky). Sedí mi styl vyprávění, zase a znova sympatické postavy, s výjimkou chladné matky a despotického otčíma. Téma vinařství bylo velmi zajímavé a poučné pro laika z jižních Čech. Detektivní zápletka jen zvyšuje napětí a atraktivitu celého příběhu. Viola se poprala se svým dědictvím bravurně, jen je mi líto, že neměla šanci poznat svého skvělého dědečka. Mám jedinou výtku, která v žádném případě neubírá na plném počtu hvězdiček - u čtení této knihy máte neustále chuť degustovat. :-D Pokud hledáte pohodové čtení, určitě se do Pohárů touhy pusťte. Za sebe rozhodně doporučuji

Chvílemi jsem se musela některým situacím smát. Duchovno mi občas vadilo. Ale jinak super.

Musím říct, že zatím u žádné knihy jsem neměla takovou chuť na víno, jako u Pohárů touhy. Vinařské prostředí mě vážně bavilo a docela mi sedla i hlavní hrdinka. Líbil se mi její zápal pro věc a určitá tvrdohlavost. Také moravské nářečí mi přišlo milé, mám ho ráda. Ovšem prvoplánová erotika v knize mě naopak nebavila vůbec a rádoby mystická linka se zjevováním ducha Violina dědečka také ne. Mám ráda duchařinu, ale opravdovou duchařinu, ne v tomto podání. Autorka píše čtivě, o tom žádná, ale já nejsem asi ta správná cílovka pro podobnou četbu. Příběh byl místy i dost napínavý, což se mi líbilo, ale přesto mi přišlo, že ho všude přítomné erotické sálání přebilo. Nic proti sexu a erotice samozřejmě nemám, ale v literární podobě mi sedne opravdu výjimečně. Většinou pro mě vyzní jako parodie. Knihu můžu doporučit všem, kdo si naopak v podobné, lehce erotické četbě libují, mají chuť i na trošku napětí a hlavně milují Moravu a dobré víno.

Kniha mě zaujala už svoji obálkou. Nemohla jsem ji v obchodě prostě nechat. A jsem za to ráda. Skvělá kniha.