Recenze na knihu
Balada pro Emily Jarmila Stráníková

Úžasný zážitek. To je to co si z přečtení této knihy odnáším. Téma poválečného odsunu Němců v kombinaci s nadpřirozenem je pro mě naprosto originální. Zatím jsem nečetl žádnou jinou knihu, která by se tomuhle období tímto způsobem věnovala. A na to, že je kniha označována jako psychologický thriller, můžu s klidným svědomím říct, že to byl jeden z nejlepších hororů, jaký jsem přečetl. Opravdu doporučuji

Tak tohle byla jedním slovem BOMBA. Moc se mi líbí, že v knize najdete 3 časové linie, které postupně utváří a odhalují celý příběh. Celou dobu jsem byla napnutá a cítila nepříjemný pocit v břiše, hlavně když jsem četla časovou linii z roku 1945, zanechalo to ve mě zvláštní pocity. Tato kniha je to nejlepší, co jsem za poslední dobu četla, jelikož pro mě měla naprosto vše.

Balada pro Emily , doslova mě dostala a nemůžu se ještě teď vzpamatovat . Autorka napsala knihu opravdu nádherně. Akorát je škoda že nemá vícero takových knih . :) Emily budeš mě chybět ale vrátím se k tobě.

Kamila se vydává do malé vesničky, kde se nachází dům, kde před mnoha lety žila se svou matkou. Nyní by jej měla uklidit, aby ho mohly prodat. Netuší však, že tu na ni číhá zlo, které Kamilu volá a je připraveno ji už nepustit. Tak tohle byla jízda! Kniha je označena jako psychologický thriller, ale rozhodně bych se nebála označení hororu. Číst ji večer, kdy kostelní zvon odbije přesně ve chvíli, kdy zvoní i v příběhu a na okno vám někdo zaťuká, ale nikdo tam není… popravdě říkám, že se mi po dočtení neusínalo snadno a to bylo skvělé, protože příběh ve mně probouzel emoce a já s ním žila. Je tu skvěle vylíčena atmosféra, takže opravdu není problém se do něj ponořit a prožívat s Kamilou v domě krušné chvilky. Hltala jsem každé slovo, příběh mě absolutně vtáhnul, při čtení jsem ani nedýchala a konec jsem se bála dočíst. Dlouho jsem vůbec netušila, kam se bude děj dále ubírat, takže jsem byla neustále napnutá a pohlcená. Když se navíc dočtete, že je příběh inspirován skutečnou událostí, tak z představy, že bych se v tomto domě někdy ocitla, mě opravdu mrazí. V takovéto knize bych nečekala ilustrace, proto mě mile překvapily a zároveň příběhu dodaly tu správnou atmosféru. Pojďte se bát, ale zároveň i nahlédnout do naší historie.

Napinava kniha. Pro mě 5 z 5. Skvělý příběh. Jen přemýšlím, jestli starý soused, byl onen mladý vojak???

Měl to být psychologický thriller dle skutečných událostí, za mě to tedy byl horor! Místo: Sedmidvory, obec: Vernířovice... Nedoporučuji číst před spaním, ale doporučuji přečíst. Kniha je úžasně napsaná. Nepustí vás stejně jako "obyvatelé" bývalé hospody v Sedmidvorech. Obdivuji kuráž Kamily a Erika, já bych tam nezůstala ani minutu. Je mi líto Veroniky, která nejvíce utrpěla z křivdy, která se v domě stala v minulosti. Více neprozradim. Přečtěte si to.

WOW. Knihu jsem si koupila v 18,00, v tramvaji jsem se začetla a s končila jsem ve 2,00 ráno, kdy jsme knihu zavřela. Jenže pak vylézt téměř potmě na záchod bylo skoro nemožné. Příběh byl strhující, napínavý a strašidelný. Doporučuji. P.S. kniha mi vlezla i do snů...

Jestli mi nějaká kniha utkví v paměti navždy, tak je to právě tato. Dlouho jsem se u knihy tolik nebála. Ta atmosféra je tak neuvěřitelně dobře popsána a navíc celý příběh provází naprosto dokonalé ilustrace, z kterých běhá mráz po zádech. Tři časové linie, příběhy, které mrazí a děsí. Co se v tom domě stalo? A co ten dům vedle? Kdo je ta tajemná postava zjevující se v okně? Kdo na Kamilu neustále ťuká a čí zpěv to slyší? Může člověk zapomenout na minulost, tak jako Kamila? Nedokážu jako rodič pochopit jednu věc. Proč Kamily matka poslala svou dceru do domu po tom, co v něm sama zažila. Kniha byla neskutečně silným zážitkem a teď vím, že mě kromě klaunů, panenek děsí i medvídci

Skvěle napsaný, děsivý přiběh z poválečné doby. Je to čtivé, napínavé, désivé, neuvěřitelné a nejhorší natom ke, že je to inspirováno skutečným přiběhem šílené. Jsem ráda, že jsem tuto knihu pořídila. Přečteno téměř jedním dechem.

Kamila slíbila matce, že se postará o úklid a prodej starého domu. Před 20 lety zde společně s matkou i chvilku bydlely. Když ale Kamila k domu dorazí zjistí, že rozhodně neodešly bezdůvodně. To, co v domě uvidí by vylekalo nejednoho z nás. "Kříže, všude samé bílé kříže." Kamila se i přesto rozhodne zůstat a dát dům do pořádku. Špína však není to nejhorší, co na ni v domě číhá. Tenhle dům má totiž krvavou historii a zlo nikdy nespí. Přijde Kamila na to, co se v domě stalo dřív, než se její čas nachýlí ke konci? Tak tohle byl nejhorší horor jaký jsem četla. Jsem pěkný srab, takže se do čtení hororů moc neženu, ale u Balady pro Emily jsem musela udělat výjimku. Takových skvělých recenzí a hlavně mne přesvědčila Jitka Dudychová . No, ale co vám budu povídat. Když se mi sama od sebe zapla televize, krve by se ve mně nedořezal. Takže moc děkuji autorce Jarmila Stráníková za děsivý zážitek. Rozhodně knihu nedoporučuji číst večer. V knize se prolínají tři dějové linky. První nás zavede do roku 1945. Ukazuje nám historii Sudet a odsun německých rodin zpět do jejich rodné země. Mnohdy nedobrovolný a velmi krvavý. Druhá dějová linka - rok 2003. Rok kdy se Kamila s matkou Veronikou nastěhuje do tohoto domu. A třetí - rok 2021. Zde se objevuje Kamila, která se snaží dům uklidit. Dějové linky se krásně prolínají. Nudit se rozhodně nebudete ani chvilku. Stále se totiž něco děje. A to něco vám zježí všechny chlupy na těle. Historická linka je velmi dobře popsána. Je vidět, že autorka nastudovala dobu do nejmenších detailů. ,,Lidi jsou svině, strašný svině, a je jedno, na jaké straně barikády stojíš." ,,Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry." Víte, co je nejsmutnější? Že i když jsou v knize příšery a duchové, to nejhorší se stále ukrývá v nás lidech. Co musím vyzdvihnout jsou skvělé ilustrace, který vjem ještě umocňují. A na konci knihy i fotky. Jediné, co mne malinko zklamalo byl závěr. Jak dopadl Otto? Také vztah mezi Kamilou a Erikem jsem si představovala jinak. Hodnocení: ⭐⭐⭐⭐, 5/5 Dům jsem si dokonce i vyhledala. Dneska vypadá celkem normálně a obyvatelně. Pokud se rádi bojíte a hledáte paranormální jevy, určitě si knihu zamilujete.

Strach je silná emoce, dokáže zhmotňovat i největší noční můry. A příšerám, o nichž si myslíme, že jsou blízko, je lepší nevěnovat pozornost. Pak totiž odejdou...Musí odejít, protože je nekrmíme svým strachem. Strach vás zbrzdí a ochromí a rozhodně nikam neposune.. Buch...Buch...Buch... Trojí zabouchání nevěstí nic dobrého...Tato kniha je jako břečťan, který vám vrůstá pomalu pod kůži a pomalu se rozrůstá v těle. S každou kapitolou víc a víc, dokud vás úplně nepohltí. Po dočtení příběhu z vás ten břečťan opadne... Jen ne zcela, něco ve vás zůstane. To co se zdá být fiktivním příběhem inspirovaným skutečnými událostmi, nemusí být vždy fiktivní protože člověk je vždy člověk a člověkem zůstává. A my jako lidé jsme toho co se v příběhu odehrává schopni. A právě to dělá příběh příběhem. Náhodně jsem tuto knihu objevil a díky za to, veliké díky za to. Jarmila Stráníková je velkým překvapením a pevně doufám, že bude takhle pokračovat. Skvěle napsaný příběh doplněný parádními ilustracemi a ten konec...Na ten si počkejte Buch... Buch... Buch...

Přečteno jedním dechem! Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a chtěla jsem vědět jak to celé dopadne.

Luxusní kniha, nemohla jsem ji odložit.

Kniha splnila moje očekávání! Přečetla jsem jí jedním dechem!

Thriller se zajímavým přesahem do historie a také psychologie. Stojí za to- obzvláště fotky na konci knihy člověka zasáhnou

Dům má novou majitelku, Bůh ji ochraňuj.“ Hned, jak jsem zahlédla tenhle úryvek z knihy, věděla jsem, že ji musím číst. Tři dějové linie. Pěkná duchařina a navíc inspirované skutečnými událostmi. Napínavá až do konce. Jediné, co bych vytkla, jsou místy lehce natahované kapitoly. Každopádně mohu doporučit.

Nikdy ve mně žádná kniha nevyvolala tolik emocí. Balada pro Emily mi utkví v paměti nejspíše dlouho. Tři časové linie, příběhy a osudy, které děsí a dojímaji zároveň. Třešničkou na dortu je krásná čeština a ilustrace pana Dvorského, které příběh úžasně doplňují. Hlavní postavou je Kamila, která se vrací do starého domu, který hodlá dát do pucu a následně prodat. Co by se asi mohlo pokazit? Minulost domu však ožívá a Kamila tak poznává hrůzy, které se v domě po druhé světové válce odehrály. Jak jsem zmínila výše, kniha nabízí tři dějové linie. Příběh je popisován z pohledu Kamily, její maminky Veroniky, která v domě žila společně s dcerkou v roce 2003. Poslední dějová linka zavede čtenáře do roku 1945 a popisuje těžký osud německé rodiny. Kniha je označena jako psychologický thriller. Najdeme zde prvky hororu i historického románu. Osobně jsem si na ni vyhradila čas večer a stálo to za to. Když jsou v knize popisovány rány (buch, buch, buch) a vy skutečně v tiché moci slyšíte klepání - noo, není to dvakrát příjemné. I tak jsem ale hltala každé slovo a měla strach knihu dočíst. Napínavá atmosféra drží čtenáře v napětí a strachu až do samého konce.

Něco ve stylu Darcy Coates a jejích příběhů o tajemných domech. I když ne tak docela... a o to víc mě to bavilo. Tak předně je to příběh z našich (českých) luhů a hájů, proto člověk o něco líp vidí to městečko, domky, lidi, přírodu kolem. A pak je tu historie. V tomto případě velmi bolestná, ale rozhodně uvěřitelná, a za to dávám knize další bod. No a nakonec trochu (dost) paranormálna, které už možná tak uvěřitelné není, ale dělá tenhle příběh Příběhem. Právě takovým, jaké mně baví. Těším se na další.

Výborná a napínavá kniha, která mě zaujala i zasazením do míst nedaleko mého bydliště. Budete se bát, ale i budete myslet nad tím, jakých odporných věcí jsou lidé schopní.

Už dlouho jsem nečetla knihu, u které by se mi ježily chloupky na zátylku a chvílema jsem zapomínala dýchat. Na začátku si autorka čtenáře jen tak lehce oťukává, ale jak se blíží konec, je to prostě čím dál víc hustý. Tři dějové linky příběhu neublížily, naopak, vše to do sebe nakonec krásně zapadlo.