Recenze na knihu
Wisteria Adalyn Grace

Tato kniha byla trochu jiná než ostatní ať už stylem psaní nebo příběhem, kdy nebyla hlavní hrdinkou Signa. Kniha je rozdělena na čtyři části - první mě hrozně nudila a myslela jsem, že knihu snad odložím, druhá část - tam naopak vznikl wow efekt kdy jsem nemohla přestat číst, třetí část mě stále udržovala ve čtení a zájmu a čtvrtá část - tam jsem byla na vážkách, opět jsem se dostala do situace, kdy mě kniha začala nudit, ale závěr - naprosté wow, kdy jsem utírala slzy. Jsem zvědavá na další díl.

Kniha mě nenadchla ani neurazila. četlo se to dobře, ale v porovnání s předchozími díly byla méně napínavá a konec byl mdlý. Je to obstojné zakončení série.

Blythe Hawthornová není zrovna dívka, která by si nechala od někoho diktovat. Vždycky byla nebojácná, svéhlavá a možná i lehce drzá, což teď plně pociťuje samotný Osud. Soužití v Osudově paláci opravdu není pohádkou, protože si novomanželé nic nedarují, pošťuchují se, nadávají si a Osud trápí Blythe nedobrými ubytovacími podmínkami. Blythe se ale nevzdává a objevuje neznámou stránku svého já, která je spojena s Osudem. Během objevování pravdy o sobě samé Blythe zjišťuje, že je Osud pro ni skutečně osudový.     A je tu třetí a závěrečný díl této neskutečné série, který se tentokrát soustředí na Blythe a Osud, to ale ovšem neznamená, že tu Signa a Smrtonoš nejsou, jenom jim už nebyl dán moc velký prostor. První třetina knihy sleduje soužití Osudu a Blyther, kteří na sebe čpí síru a nehýří zrovna hezkými slovy. Blythe také postupně odhaluje tajemství sídla Vistárie a zjišťuje informace o Osudově lásce Živě. Čím déle spolu Blythe a Osud tráví čas, dochází jim, že se mezi nimi začíná rodin něco, co ani jeden z nich nečekal. Blythe má navíc pocit, že má převtělená Živa nakonec nemusí být Signa. Krásně do sebe začne všechno zapadat, ale v tu chvíli se začínají probouzet nepřátelé, kteří nejsou spokojeni s tím, co Signa a Blythe provedly.   V tomhle díle mi docela chyběla nějaká detektivní zápletka, jelikož mě předchozí díly namlsaly, nicméně mu to na čtivosti neubralo, a i když se většina děje odehrávala ve Vistárii, autorka vždy dokázala přijít s nějakým příjemným zvratem či odhalením. Dostali jsme také nahlédnutí do minulosti, ve chvíli, kdy začal spor Osudu a Smrtnoše, což bylo velmi pochmurné čtení.   Na konci mi dokonce ukáplo pár slz, protože kniha měla jednu smutnou scénu za druhou, ale nakonec… Všichni přece máme rádi šťastné konce. U předchozích dílů jsem to nezmínila, ale tahle série má naprosto krásné obálky, které byly také jedním z důvodů, proč jsem si tuhle krásnou sérii pořídila. Květinové ořízky jsou už jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Za sebe sérii Beladona doporučuji a z celého srdce doufám, že u nás vyjde i vánoční novela Holly, která příběhy obou párů krásně uzavírá.   4,5⭐️/5⭐️

Knížka byla překrásná! První dva díly byly spíše temnější fantasy, ale tenhle díl byl spíš smutná romantická pohádka. Musím říct, že se mi všechny díly líbily stejně a celou trilogii určitě doporučuji. Stojí to za to!