Radka Třeštíková otevírá další autorskou kapitolu. Nový román vydá jako Velikovsky
Rozpálené slunce, ospalé francouzské městečko a vyprávění, které se...
Kniha ( pevná vazba )
A discreet advertisement in ''The Times'', addressed to ''Those who Apppreciate Wisteria and Sunshine...'' is the impetus for a revelatory month for four very different women. High above the bay on the Italian Riviera stands San Salvatore, a mediaeval castle. Beckoned to this haven are Mrs. Wilkins, Mrs Arbuthnot, Mrs Fisher and Lady Caroline… Přejít na celý popis
A discreet advertisement in ''The Times'', addressed to ''Those who Apppreciate Wisteria and Sunshine...'' is the impetus for a revelatory month for four very different women. High above the bay on the Italian Riviera stands San Salvatore, a mediaeval castle. Beckoned to this haven are Mrs. Wilkins, Mrs Arbuthnot, Mrs Fisher and Lady Caroline Dester, each quietly craving a respite. Lulled by the Mediterranean spirit, they gradually shed their skins and discover a harmony each of them has longed for but never known.First published in 1922 and reminscient of ''Elizabeth and her German Garden'', this delightful novel is imbued with the descriptive power and light-hearted irreverence for which Elizabeth von Arnin is renowned.
0.0 z 5 0 hodnocení čtenářů
0× 5 hvězdiček 0× 4 hvězdičky 0× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička
Hodnocení našich knihkupců: 0.0 z 5
Získejte přehled o vývoji ceny za posledních 60 dní.
Rozpálené slunce, ospalé francouzské městečko a vyprávění, které se...
Srpen bývá tak trochu přelomový měsíc. Léto je stále v plném proudu,...
Některé knižní série člověk přečte, odloží je do knihovny a po čase...
Hostem prvního dílu je spisovatelka Tess M. Puffrová. V epizodě s názvem...
Kdo dnes vyzvedává děti? Kdy je třídní schůzka, návštěva lékaře nebo...
Co se stane, když se spojí dvě knihomolky, pět otázek a jedna inspirativní...
Nejsem úplně prioritní cílová skupina pro podobné knihy. Jenže pak někdo...
Léto s sebou přináší zvláštní očekávání, že bychom měli být...
Pokaždé, když jsem kolem toho krámku prošel, jako by mě něco nutilo vejít...