Trpká hodina

Na valentýnské pondělí byli všichni nadšení a srdíčkově zamilovaní, trávící večery ve dvou, s lahvinkou a s nocí plnou sexu.. no, já zvolila večer - de facto taky ve dvou - ale záleží na úhlu pohledu kniha + víno, já + kniha nebo... A večer to nebyl láskou rudý, spíš černý.. nebyl to večer hřejivý, spíš studený. Zvolila jsem si, ke sklenici tmavého vína, útlou knihu poezie. A to poezii českou, novodobou - ale ne romantickou. I když i tady záleží, z jakého úhlu se na tuto knihu podíváme Pan spisovatel je expert na horror a ani báseň není procházkou růžovým sadem, spíš cestou ke hřbitovu v pošmourný šedivý den. Krátké sloky se četly rychle, někdo by řekl, že se dají hltat stránky. Ale ono se u téhle zastavíš, tady se zamyslíš, tady si to přečteš nahlas, protože to dobře zní. A našla jsem tam i takovou valentýnskou zkazku. Povzdech... mužů. V celkovém hodnocení - pro takový večer, kdy si zalezu do chlupaté deky, dám si skleničku a nechci se zabývat romantikou a světem zalitým sluncem, ale můžu si dovolit projít se stíny a se stíny, s havrany nad hlavou a vyjícími vlky v horách.. v očekávání chladných mříží hřbitovních a zarostlých náhrobků - kdo občas upadne do takové nálady, bude pro něj Trpká hodina vítaným společníkem na cestě. Co musím vyzdvihnout dál, to jsou ilustrace. Vážně perfektní a krásné - a že je jich každá druhá stránka - protože tu protější má zabranou poezie.

Jedná se o moje první setkání s autorem. Ačkoli je báseň často připodobňována k Havranovi. Já moc velkou podobnost neviděla. I tak mne ale báseň bavila. Trpká hodina vypráví příběh muže, jehož láska nebyla opětována, a tak si vzal život. Jeho láska se po letech vrací na místo skonu, tohoto muže a tíží ji svědomí. Báseň plná žalu, bolu a utrpení. Oproti Havranovi je hodně přímočará. V textu se dozvíme vše podstatné a nemusíme nad verši tak hluboce hloubat. Verše jsou doplněny i nádhernými ilustracemi, které ještě umocňují dojem beznaděje.