To byl náš dům

Tohle mě neskutečně bavilo již od první stránky! Hned jsem se začetla a mě zajímalo víc a víc, co bude dál a kam to bude směřovat. Jsem ráda, že jsem na nic nečekala a do knihy se hned pustila. Od půlky knihy, už jsem tušila, kde bude asi problém a jak to bude a bylo to tak, ale vůbec mi to nevadilo. Pár věcí, tam nebylo ani moc logických třeba příběh od Heather, jsem nějak nepochopila (chápala jsem, ale ještě víc se to domotalo). Strašně jsem si oblíbila Charlie i když se tam spíš víc o ní mluvilo, než by tam sama vystupovala. Ale když už tam byla, byla fakt parádní povaha. U knihy jsem se často strašně i bála, což mě překvapilo a číst za tmy jsem to nedokázala, hned jsem si musela rozsvítit. Těším se moc na film na Netflixu, moc mě zajímá, jak to bude zfilmované.

Napínavý psychologický thriller. Hlavní postavy, Charlie a Eve, se nastěhují do nového domu, kde žijí jen krátce. Jejich klid však naruší rodina, která tvrdí, že v domě kdysi bydlela. Autor mistrně pracuje s atmosférou – prostředí domu působí temně, stísněně a postupně vyvolává pocit, že „něco není v pořádku“. Příběh propojuje psychologické napětí s hororovými prvky. Nejedná se o laciné strašení, ale spíše o otázky: komu věřit, kde leží hranice mezi realitou a manipulací a jak minulost dokáže ovlivnit přítomnost. Temná, napínavá, neodolatelná. Kniha vás vtáhne do uzavřeného světa plného tajemství a pomalu narůstající paranoie. Některé děje zůstávají nevysvětlené, ale právě to příběhu dodává napětí a nečekanou hloubku. Ideální volba pro všechny, kdo milují mrazivé a atmosférické čtení.

Tady trochu obálka a anotace klame tělem. Vypadá to jak klasický psychothriller, možná s nějakou tou home invasion zápletkou, ale jestli do toho někdo s touhle představou půjde, tak chápu, že bude zklamaný. To byl náš dům je takový milostný dopis těm strašidelným historkám na Redditu, paranormálním fenoménům, o kterých se točí videa na YT, takovým těm tématům, u kterých když začnete, tak je to nezadržitelný pád dolů do "rabbit hole". Spánkové paralýzy, noční děsy, dvojníci/náhradníci, alternativní reality atd., přesně tenhle styl. Tohle byla lahůdka, aspoň pro mě tedy. Jakmile jsem začala číst, nedalo se odtrhnout. Některé scény byly fakt znepokojivé a číst to o půlnoci v ložnici, která se utápí ve tmě, rozhodně podtrhlo atmosféru. A vůbec nevadí, že se Eve sama představuje jako nevěrohodná vypravěčka, i tak to má napětí a neskutečný spád, kdy potřebuju vědět, co bude dál. Jediná výhrada za mě je, že autor se tam toho snažil nacpat fakt moc, některé prvky už byly navíc, aniž by se k nim vrátil (a vytvářely slepá místa a otázky), a to bylo škoda, klidně si je mohl pošetřit na jiný příběh. Jinak jsem fakt spokojená a je mi jasné, že tohle bude kniha, která nesedne úplně každému.

Tohle čtení bylo opravdu něco. Napínavé, zapeklité, nahánělo mi to strach, ale nutilo pořád číst. Četla jsem 3 noci po sobě a pak jsem se bála :D ale teda na konci mi chybělo vysvětlení/uzavření příběhu. Jsem zvědavá jaké to bude zfilmované. Jen z toho konce jsem trochu zmatená a nevím co si myslet.

Tato kniha ve mně zanechala hodně rozporuplné pocity. Přibližně do poloviny mi přišla spíš nudná a často jsem nechápala, kam autor směřuje. Zpětně ale musím uznat, že to celé dává smysl. U druhé poloviny knihy jsem vůbec nečekala, že se děj vyvine tímto směrem. Kniha je silně psychologická a v některých pasážích jsem se dokonce bála. Autor si hraje s realitou, traumatem a lidskou myslí tak, že čtenář často tápe spolu s hlavní hrdinkou. I po dočtení ve mně ale zůstává určitá zmatenost – ne všechny věci jsou vysvětlené jednoznačně a některé motivy si musí čtenář poskládat sám. Přesto je to zajímavá kniha.