Drahý nepřítel

Knihy Drahý a Sladký nepřítel nejsou označeny jako série, přesto obálka napovídá, že zde bude nějaké propojení. Časově Drahý nepřítel předchází té druhé, ale nebrání pochopení děje, když je čtete naopak, jako já. U Callihan se mi líbí, že v každé její knize, a tato byla moje pátá, najdu něco opravdu nového, co jsem jinde nečetla. Ty situace, kde se postavy potkávají jsou vždycky něčím jiné nebo zajímavé. Takže i když mi tady úplně neseděla hlavní hrdinka a čekala jsem, že se trochu více rozvine zápletka okolo Maconova otce, jeho nehody nebo Deliliny sestry, nebyla kniha vůbec špatná. Jako oddechovka nebo kniha na dovolenou určitě nezklame.

Kniha, která mě hned od začátku bavila, Macon a Delila, se odmalička nenáviděli, až to přerostlo v neskutečnou lásku. Delila je skvělá, vtipná a co na srdci to na jazyku. Obdivovala jsem jakou měla trpělivost jak vůči sestře, tak i vůči Maconovi. Macon tak ten byl zlatíčko, to jak pak Delilu bránil bylo skvělé. To jejich hádání a popichování mě neskutečně bavilo. Chemie mezi nima byla krásná a to jiskření bylo spalující. ,, Říká se, že mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice...."

Takhle kniha mě bavila od začátku do konce. Je to o herci a kuchařce, ale místo velkého detailu na jejich povolání to bylo zaměřeno na city a jejich kamarádství. Já bych ocenila ještě víc stránek například o nehodě či o její bývalé kariéře nebo rodině obou postav, ale i tak to stálo za to. Pokud by v epilogu bylo o pár stránek navíc, bylo by to ještě lepší.

Kniha se mi moc líbila.

Preco som knihu tak dlho odkladala netusim. Ale uprimne povedane bolo to skvele. Dalo by sa to zhrnut ako ..... nie neprezradim ak by niekto knihu necital. Kniha ma vsetko co som ocakavala a malo to aj hlavu a pätu. Obaja aj Delia aj Macon boli raneny a najviac Delia musela znova objavit samu seba a to je vazne boj. Ale za mna mozem povedat, ze to bolo vazne skvele