Moje malá bulimie

Áno, chápem veľmi ťažké detstvo, ťažké dospievanie. Dúfam, že kniha pomohla autorke vypísať sa z toho všetkého a mohla ten ťažký náklad nechať za sebou. Ak to bol účel, tak fajn, asi si môže povedať: "Splnené". Ale je tam toľko nezrovnalostí, že som to nemohla brať vážne. Neverím, že v prvom ročníku gymnázia je najlepšie vysvedčenie to s trojkou a bez vyznamenania. To je čo za školu ? Ako to, že rodina s exekúciami má tak preplnené mrazničky, že im nie je divné a ani si nevšimnú, ak za jeden večer zje desať rožkov, že s toľkými dlhmi do nej nasilu tlačia sviečkovú, že v rodine bez peňazí má dievča svoju zásuvku s energetickými tyčinkami. Proste som neuverila.

Kniha ukazuje nelehké dětství a dospívání autorky. Vyrůstala v toxickém prostředí plném násilí. Dokonce dvakrát bojovala s poruchou příjmu potravy. Na příběhu je ukázáno, že i když se člověk dostane na samé dno, je možné se od něj odrazit a dostat se zase na správnou cestu. Co k této knize můžu napsat? Sama nevím. To, čím si Kristýna prošla je neskutečné. Už po přečtení anotace a prologu je jasné, že tohle nebude lehké čtení. A bylo bolavé víc, než jsem si dokázala představit. Ač je to útlá knížka, budete ji číst dlouho. Často jsem knihu musela odložit a rozdýchat to, co jsem se právě dozvěděla. Při čtení jsem brečela a bylo mi úzko a při popisech života s bulimií mi bylo doslova fyzicky špatně. Celá kniha je otevřená a upřímná. Obdivuji autorku, že se takto otevřela a ukázala v čem žila, jaké byly její pocity a myšlenky, jak ji bulimie ovládala a jak zvládla žít v tak toxickém prostředí. Neskutečně silná kniha.

Úžasná kniha. Opravdu. Připomíná mi Vrány od Dvořákové, akorát toto je pravdivý příběh, o to je to smutnější. Knihu jsem přečetla za jeden večer a doporučuji.